Proč Na množství nehleďte?

Pátá sloka slavného husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci z 15. století začíná verši „Nepřátel se nelekejte, na množstvie nehleďte.“ Celá píseň nesporně patří k nejsilnějším a nejbojovnějším v naší české historii. A její hlasité prozpěvování desítkami tisíc husitských válečníků dokázalo spolu s překvapivě rychlým postupem vyhrát bitvu u Domažlic roku 1431 proti výrazně početnějšímu křižáckému vojsku.

Z mého osobního pohledu patří období husitských válek k vojensky nejúspěšnějším v českých dějinách. Je charakteristické právě bojem proti větším a silnějším protivníkům, které husité dokázali porážet nejen svým přesvědčením a odhodláním – tím, že se nepřátelského množství jednoduše nezalekli – ale i inovacemi v taktice a způsobu vedení války, na které nebyli jejich protivníci připraveni.

Tyto dva verše, husitské odhodlání a schopnost přicházet s novými způsoby boje bychom si jako nepříliš velký, ale rozhodně ne malý národ měli v sobě nést dál. Vždyť Češi nikdy nepatřili mezi zbabělé vojáky. Ba naopak stáli vždy odhodlaně proti nepřátelským hordám.

Proto jsem pro svou knižní sérii zvolil název Na množství nehleďte. Je jedno, že nepřítel před branami se zdá početnější. My se ho už nelekneme! Jsme odhodlanější, chytřejší a nakonec ho porazíme! Zároveň se v názvu skrývá i další myšlenka: na boj nemusíme být vždy sami. Byť je Čechů pro některé „jen“ deset milionů, můžeme se spojit s ostatními a společně čelit agresorům.

Na množství nehleďte je výzvou nezaleknout se přesily, věřit, že jsme dostatečně silní, odhodlaní a vynalézaví – vojensky i morálně – poprat se se vším, co nás potká.